Antuka je tady vyjímečně jemná, téměř jako prášek. V podkladu kurtu byste marně hledali nedílnou součást většiny českých kurtů – škváru. Po té tady není ani památky. Pokud zaryjete hlouběji do kurtu, najdete pouze světlý jemný písek. A nutno podotknout, že se vám to nikdy nepovede při skluzu, protože kurty mají velmi tvrdý podklad.

Další zvláštností je zakřivení každého kurtu. Z našich poměrů známe klasickou střechu – kurt je svažen od sítě na obě strany, nebo šikmou plochu – kurt je svažen z jedné strany na druhou. Tady je to ovšem jinak – představte si, že stojíte na povrchu obrovské koule a tam kde stojíte je uchycen wimbledon. Od něj je kurt zakulacen na všechny strany s tím, že za základní čárou a vedle deblových čar se zakulacení zvětšuje. Těžko se to popisuje, ale hraje se na tom parádně. Jen se nesmíte nechat zatlačit moc daleko od základní čáry, protože pak vás každý liftař rozvěsí po plotech.

Ale tím výčet zajímavostí nekončí. Každé ráno na četa nahází na kurty krystaly soli, které drží vlhkost a kurt více spojují. V průběhu dne se kurty moc nekropí, spíš jen tak lehce popráší vodou. Na každý jeden kurt je parta, která se o kurt stará a po každém tréninku kurt zamete a očistí lajny. Zametá se ze strany na stranu a síťovačka se na kraji zvedne a obrátí. Večer kurty důkladně upraví hrablem, které není dřevěné jako u nás, ale gumové!

A na závěr jeden paradox – samotný název antuka pochází z francouzštiny – En tout cas – pro všechny případy, pro každé počasí. To tady ale neplatí, protože kurty se v případě deště okamžitě přikrývají plachtou. Díky tvrdému podkladu by z nich jinak byl okamžitě bazén.

Doufám, že jsem vás dnes moc nenudil a až uvidíte v úterý Rafu demolovat soupeře spiny, budete mít lepší představu jak se jeho soupeři cítí ;-)

Fotogalerie: French open 2010