Cesta dvaadvacetiletého Mridhy až do finále byla lemována českými soupeři. V úvodním kole si poradil hladce s Antonínem Štěpánek a ve čtvrtfinále zastavil kvalifikanta Ondřeje Krsteva. Blízko vyřazení byl v semifinále v duelu s pátým nasazeným Vítem Kopřivou, s nímž prohrál první set 1:6, ale po obratu a vítězství 6:2, 6:3 si vysloužil možnost vyzvat Marka Jaloviece.

V souboji s jedničkou turnaje byl jasně lepším. Jaloviecovi nepovolil ani jeden brejkbol a sám jich na kontě měl neuvěřitelných 13! Využil z nich dva, po jednom v každém setu a po výhře 6:3, 6:4 získal svůj první titul na profesionálním okruhu ve dvouhře.

Domácí favorit, levoruký Jaloviec, až do finále neztratil na turnaji ani set a vstupoval do utkání v roli favorita. Na skvěle hrajícího Švéda ale recept nenašel, příliš si nepomohl ani prvním podáním, jehož úspěšnost měl jen lehce nad 60% a konto mu zatížily rovněž čtyři dvojchyby. Po triumfu na futuru v Řecku si tak na další letošní úspěch bude muset počkat.

Zdroj: Tenisovysvet.cz

Mridha: „Dnes jsem hrál koncetrovaně a opíral se o svůj servis. V obou setech se mi podařil brejk a stačlo pak si podržet svoje podání. Je to můj první úspěch na okruhu, navíc jsem se musel probít z kvalifikace. Nakonec se ukázalo jako správné přijet na turnaj do Ústí nad Orlicí, místo abych se zkusil probojovat do hlavní soutěže na jednom švédském turnaji. Moc se mi tu líbilo, příjemné prostředí, milí lidé, musím také poděkovat panu Vaňkovi za divokou kartu do kvalifikace. Hned po turnaji se vracím do Švédska, kde si dám 2 dny pauzu a pak mě čekají další dva turnaje, možná dostanu divokou kartu do kvalifikace turnaje ATP, ale to záleží na Švédském tenisovém svazu…“

Jaloviec: „Nevím, co to dneska se mnou bylo. Dnes jsem hrál pod svoje možnosti, s tímto výkonem bych vyletěl v prvním kole. Už se to táhne delší dobu, když jde do tuhého nejsem schopen zahrát solidně. V průběhu týdne jsem si říkal, že jsem to už zlomil, ale dnešek mě zase srazil dolů. Pokud bych měl hrát takhle dál, spadnu zase někde do 7. stovky žebříčku a budu se protloukat přes kvalifikace. Soupeř nehrál bůh ví co, ale na mě to stačilo. Nešel mi servis, trochu mě bolí celý týden rameno, ale na to se vymlouvat nemůžu. Soupeř vyhrál zaslouženě, neměl jsem ani brejk…“