Z Čechů se do hlavní soutěže dostal Brychta, Stefanů a mladý Utíkal, v soutěži žen potom to byla Laďka Pořízková a v soutěži Second Draw nás reprezentovali Kubát, Hašek a Jochymek.

Pořadatelé se museli poprat se skutečností, že hotel, přiléhající k areálu, přestal plnit svou funkci, a tudíž byla poměrně veliká potíž s dopravou hráčů z hotelu – na dvorce z Aquapalace v Průhonicích to problém nebyl, horší byla cesta zpáteční, kde se muselo jezdit až na Opatov a zase zpět – auta najezdila po této trase přes 1000 km…

První nasazený v soutěži mužů splnil svou úlohu zcela beze zbytku a de facto deklasoval všechny soupeře – a že byli mezi nimi i bývalé světové jedničky Molier a Jeremiasz, ve finále pak svému soupeři, druhému nasazenému Cattaneovi (FRA) povolil trochu až na konci druhé sady. Jeho celodvorcový, nátlakový tenis, minimálně využívající druhý dopad, byl ukázkou toho, kam se tenis na vozíku posunuje.

Katharina Kruger se dostal do finále proti druhé nasazené, sympatické Britce Lucy Shuker. Ta ji ve finále po velice vyrovnané první sadě ve druhé doslova „přejela“ a odvezla si vavřín vítězů.

V divizi Quad (hráči s postižením i horních končetin) první nasazená Dorie Timmermans van Halle do finále nepostoupila, takže se v něm utkali její přemožitel, Ital Corradi a nasazená dvojka, Izraelec Shraga Weinberg. Jejich finále bylo bitvou do posledního míčku, kdy Izraelec se vrátil do utkání z nepříznivého stavu 2/5 aby jej dotáhl do vítězného konce. Jeho radost byla nezměrná.

Z našich hráčů do druhého kola postoupil jen Brychta (porazil Stefanu) a v SD Hašek. Konkurence byla velmi silná, ale Utíkal hrál velmi dobrý tenis a pokud se uklidní, jeho výkony půjdou nahoru a bude vyhrávat i ty „big points“, které zatím se silnějšími soupeři ztrácí.

Ve čtyřhrách byli nejlepšími páry v divizi Quad Hard, Raffaele, v soutěži žen Kruger, Hunt a v Main Draw mužů potom pár Hewet – Jeremiasz.

Pro úplnost – Second Draw mužů vyhráli Bailey (GBR), debla potom pár z Polska Kulik, Szary a i tady se hrál velmi dobrý tenis.

Závěrem patří poděkování Wilson Centru v Průhonicích řízeném Františkem Pálou a jeho rodinou, které vytvořilo, za daných podmínek, ideální podmínky pro tento turnaj. Jedná se o areál, který by měl být podpořen, protože v Praze a jejím nejbližším okolí neexistuje podobné centrum, které by mohlo plnit podobné úkoly a mělo podobné parametry, vč. rozměrů, zázemí, počtu dvorců a dalších nezbytností pro pořádání velkých tenisových akcí v hale. Škoda zániku hotelu, který býval „třešničkou na dortu“, protože který areál se mohl chlubit tím, že se přímo z hotelu došlo na kurty v hale tunelem? Pražský přebor mužů a žen i tento turnaj dokazuje, že se jedná o unikátní prostor, kde by se dala hrát např. i extraliga.

Ivan Vyvadil