Ale jaký byl 93. ročník Pardubické juniorky?

Finále chlapců
Martin Krumich porazil Mathew Williama Donalda 3:6, 6:0, 6:3. Po vypadnutí největšího favorita turnaje Krumich věděl, že jeho šance splnit si svůj tenisový sen je blízko. Nastoupil do finále soustředěný, ale možná trochu přemotivovaný. Naopak Donald v prvním setu hrál to svoje, liftoval míče půl metru nad sítí a sbíral nevynucené chyby Krumicha.

Po zisku servisu soupeře na začátku druhé sady se Krumich stabilizoval a jeho tenis začal fungovat. Donald byl pod tlakem, Krumich mu nasadil forhendové kleště.

Ve třetí sadě Krumich držel krok do stavu 2:3, kdy žačalo pršet a muselo se dohrávat v hale. Tam to více sedlo Krumichovi a Donalda brejknul a jeden brejk už udržel a vyhrál finále i titul.

Finále dívek
Do finále dívek postoupily Sára Bejlek a Lucie Havlíčková. Levoruká Bejlek hrála vysoké spiny kros do bekhendu Havlíčkové a čekala, až vyžene Havlíčkovou mimo kurt a zaútočila do otevřeného kurtu. Havlíčková se snažila hrát svou razantní hru už od returnu. První set pro sebe urvala Sára Bejlek 7:5.

Ve druhé sadě se Sáře Bejlek už dýchalo lépe a naopak Havlíčková odpadla. Do konce zápasu v sobě už nenašla sílu bojovat, takže Sára Bejlek v poklidu dokráčela k nečekanému ale zaslouženému titulu na Pardubické juniorce.

Příběh turnaje
Nejsilnější příběh napsala čtrnáctiletá vítězka Sára Bejlek. Byla nenasazenou hráčkou, takže hrála už v sobotu a neměla vůbec lehkou soupeřku do předkola. Terezka Valentová na Sáru vlétla ve velkém stylu a v prvním setu jí rozstřílela 6:0. Sára je jedna z mála hráček, které si na kurtu uvědomují, co se děje a jsou schopny na to správně reagovat. Sára v prvním setu s Valentovou hrála rychle, což nefungovalo. Od druhého setu začala měnit tempo hry, hrála čopy, úhly, stopbaly. Najednou se situace na kurtu změnila a Valentová musela hrát míče nízké, vysoké, pomalé, rychlé a to jí vůbec nevyhovovalo. Bejlek zápas vyhrála a mohla bojovat dál na Pardubické juniorce. Sára totiž jela na Pardubickou juniorku s variantou, že pokud s Terezkou Valentovou prohraje, pojede do Dobříše na republiku staršího žactva :-)
No a pak už to šlo ráz na ráz. V dalším kole porazila Kakolínu Novákovou 6:2, 6:2, pak se na ní vystřílela Dominika Šalková 6:1, 6:4. Ve čtvrtfinále došlo k epické tříhodinové bitvě s Brendou Fruhvirtovou na centrálním dvorci. Sára zápas skvěle zvládla a favorizovanou Brendu porazila 4:6, 6:3, 7:5. V semifinále ji čekala další velká fovoritka na titul, Nikola Bartůňková, která vyřadila nejvýše nasazenou Noskovou. V tomto zápase Sára naplno prodala všechny své levácké zbraně a Bartůňkovou porazila možná až příliš krutým výsledkem 6:1, 6:2. A finále? Těšili jsme se na střet dvou naprosto rozdílných herních stylů, ale Lucii Havlíčkové finále vůbec nesedlo. Je to neuvěřitelné a na druhou stranu zajímavé, že supersilně obsazenou Pardubickou juniorku vyhraje nenasazená starší žákyně. Sára Bejlek přijela na Pardubickou juniorku poprvé, vyhrála jí a už si ji nikdy nezahraje (platí nepsané pravidlo, že vítězové již v dalších ročnících nestartují). Ale Sára z toho asi smutná nebude :-)

Dobře, tak ještě jeden příběh. Máma Martina Krumicha Zdena Málková byla ve finále Pardubické juniorky 1990, kde proti Radce Bobkové měla 2 mečboly. Zdena hrála bekhend jednoruč, takže soupeřka se jí při mečbolech sápala přes bekhend na síť a Zdena prohazovala po lajně. Jeden z těchto prohozů skončil jen několik centimetrů vedle. To co se nepovedlo matce, se povedlo synovi. Martin Krumich loni ve finále Pardubické juniorky byl proti Forejtkovi v roli outsidera a prohrál. Letos však už byl ve finále favoritem a svou roli zvládnul a uzavřel příběh, který začala psát jeho maminka.

Postesknutí
Viděl jsem útržky z hodně zápasů předkol a prvního kola a těšil jsem se, že se objeví někdo zajímavý, který bude dřít a nedá míč zadarmo. Nevím, jestli ty Wilson míče jsou nějaké jiné než loni, ale letos mi přišlo, že všichni do toho strašně řežou a nechce se jim hrát delší výměna. Většina přítomných trenérů to označovalo jako maskování nekvality. A bylo vidět, že tudy cesta opravdu nevede. V dalších kolech už se hrály výměny a tak to má na antuce být. Snad.

Pochválení
Jiří Jindáček byl tím, kdo se představil v tom nejlepším světle. Jeho tenis dává smysl a fungoval.

Vojta Petr je přesně typ hráče, proti kterému nechcete hrát. Nejen, že jeho údery mají kvalitu, ale navíc je bojovník a jeho řeč těla na kurtu udělá hodně.

Matthew William Donald je skromný hráč, který se téměř nepozorovaně dostal do finále. Matthew na sebe nestrhává pozornost, hraje svůj poctivý tenis.

Daniel Siniakov hrál to, co se od něj čekalo. Má čistou techniku všech úderů, dobře servíruje.

Martin Krumich ukázal, že ke svému optimálnímu výkonu emoce potřebuje. Tento hráč asi nidky nebude zticha, ale to je dobře. Fanoušci mají rádi emoce. Ale ještě více než emoce, mají fanoušci rádi, když jejich favorit vyhraje :-)

Nikola Bartůňková je zajímavá hráčka, umí všechno, ví jako to používat. Poslední rok hodně vyrostla a proto jí Bejlek dostala na pohyb. Myslím, že za rok to vyhraje.

Kristina Zámečníková a její forhend. To funguje. Odehrála výborné zápasy a i když je tam rezerva na bekhendu, tak si s tím Kristina umí poradit, velmi tvrdým forhendem.

Sára Bejlek je asi jediná hráčka, u které bych věřil, že ví, co chce zahrát v dalším míči. Příklad: Zleva dám servis zatáčku ven, soupeřka mi zahraje kros a já hraju zpátky úhel kros do protipohybu. A když odreturnuje po lajně, hraju já bekhend kros do otevřeného kurtu. I když o rok mladší Brenda má větší razanci a úderovou jistotu, tak Sára má to „B“, ví, kdy jít do kurtu, kdy zahrát stopbal nebo naopak vyliftovat kopec. Samozřejmě potřebuje zesílit a přidat na razanci.

Brenda Fruhvirtová je fenoménem. Jedna věc je potrápit hráčku první stopky žebříčku WTA a druhá věc dokázat zápas proti takové hráčce uzavřít. Ve 13 letech je to neuvěřitelné, jak se dokáže 3 hodiny soustředit a nevypadnout z role. Brenda teď hrála spoustu zápasů a nebyl čas na nějakou koncepční práci, ale má velké rezervy, což je vlastně velmi pozitivní, že má ještě kam růst.

Julie Štruplová předvedla v Pardubicích velké věci, i když to bylo pouze v jednom zápase. Výborná hráčka s velkým potenciálem.

Linda Klimovičová je zajímavá hráčka, velká bojovnice. Její kratší nápřahy jsou předurčeny k tomu, aby hrála blízko základní čáry a využívala rychlosti míčů soupeřek. Když s tímto herním stylem když bude ve firmě, tak bude neporazitelná na jakémkoli povrchu.

Lucie Havlíčková trefuje míče jako nikdo jiný. V té poslední fázi dá míčku zápěstím extra razanci. Navíc umí zahrát i pěkný úhel. Asi nikdy nebude hrát dlouhé výměny, ale to Petra Kvitová nebo Lucka Hradecká taky ne.

Kristýna Tomajková je velká bojovnice. Své soupeřky žene po rozích a pak zasekne stopbal. I průměrný stopbal vyhraje, protože dobře umí prohazovat a lobovat. Klimovičová jí ve třetím setu zlomila, což mě překvapilo. Ale třeba to byla prostě náhoda.

Dovednostní soutěž
Druhý ročník dovednostní soutěže Čára v hodu tenisákem od sítě k základní čáře vyhrála Tereza Křenková, která o svém vítězství ve finále nad Ondřejem Horákem rozhodla až druhým velice šťastným hodem. Na třetím místě skončila Patricie Kubíková.
Soutěže se zúčastnilo bezmála 50 hráčů a hráček, kteří byli rozlosováni do hracího plánu hraného vyřazovacím způsobem.
Do finále postoupili Horák a Křenková. Po prvním hodu byl blíže základní čáře Horák. Navíc Křenková svůj druhý a poslední hod tak nakopla, že by míček snad dojel až do plotu. Naštěstí pro ní však v cestě stál její míček z prvního hodu a po srážce oba míčky skončily téměř na čáře. Horák už měl skoro ruce nahoře, ale nakonec si sluchátka Apple Air Pods 2 odnáší Tereza Lucky Křenková. Na Horáka „zbyl“ reproduktor JBL a třetí Patricie Kubíková vyhrála cestovní kufřík.

Poděkování organizátorům
Pardubická juniorka je nejen turnaj, ale i velká událost. Všechno tohle zorganizovat dá velkou práci, která začíná už několik měsíců před turnajem. Chtěl bych tímto poděkovat dlouholetému řediteli Pardubické juniorky Mírovi Máslovi, ale i všem ostatním, kteří se na Pardubické juniorce podíleli.

Závěrem
31. srpna startuje mezinárodní turnaje juniorů ITF i mezinárodní turnaje Tennis Europe. Letos, kromě Pardubické juniorky nebylo co hrát, takže přijeli všichni. Příští rok už to tak určitě nebude. Přesto doufáme, že zajímavě věcné ceny a především divoké karty pro vítěze a vítězku budou dostatečnou motivací, aby přijeli ti nejlepší bojovali o možnost přidat své jméno na seznam vítězů Pardubické juniorky.

Napsal: Lukáš Březina