Koordinace oko-ruka
Schopnost přesně házet,chytat, odhadnout správnou trajektorii letu míče patří mezi velmi žádané „zboží“ u malých tenistů. Většina pohybů v tenise nejsou přirozené pohyby, ale musí být správně naučeny a zasazeny do kontextu hry. Je mnoho hráčů, kteří umí tenisové údery perfektně „stínovat“ nebo ukázat v jednoduchých podmínkách, ale v herních situacích nedokáží správně časovat naučené pohyby. Dobrá koordinace oko-ruka je předpokladem pro nezbytný „cit pro míč“. Sledujeme li profesionální hráče, zdá se jako by měli ruku „srostlou“ s raketou, vše vypadá velmi přirozeně, míče letící přes 200km/h zasahují „čistě“ středem rakety a bez „kiksů“. Za vším jsou však stovky hodin na dvorci a hektolitry potu.

Dobrý pohyb
Pohyb je základem tenisové hry, schopnost přesunout se včas k míči a rychle a přesně provést naučený pohyb vyžadují spíše speciální hbitost, než všeobecnou rychlost. Obecná rychlost je výhoda, ale hbitost je v tenise důležitější. Ukazatelem tenisového pohybového talentu u dětí je dobrá rovnováha při „hbitém“ pohybu na vzdálenost 3–4 metrů. Schopnost udělat 2–3 rychlé kroky, změnit směr běhu a zpomalit koordinovaně před kontaktem s míčem je ukazatelem tohoto talentu.
Otázka zůstává, nakolik jde o vrozené vlohy, nebo tréninkem ovlivněné kvality. Dobře si pamatuji tenisový vývoj Tomáše Berdycha, jehož růst sleduji od 12 let. Od žákovských kategorií u nás dominoval a na všech odborných fórech se hovořilo o jeho velké slabině v pohybu. Bylo mnoho pochybností, zda zvládne rychlost hry na té nejvyšší úrovni. Jeho dnešní postavení české jedničky naznačují, že má li hráč dobré přednosti v určité oblasti, u Tomáše to je kvalita všech úderů a dobrá psychika, tak dokáže dobrým a dlouhodobým tréninkem dostatečně eliminovat případné nedostatky.

Tělesné parametry a fyzické předpoklady
Zvláště v žákovských kategoriích bývají velmi často fyzicky akcelerovaní jedinci mylně považováni za talentované. Mezi dětmi stejného kalendářního věku jsou biologicky i několikaleté rozdíly, proto závěry o talentu je dobré posunout kolem puberty, kdy se rozdíly vyrovnávají. Současný profesionální tenis, ale vyžaduje fyzicky velmi dobře disponované jedince. Nárůst dynamiky a tělesných parametrů je dnes více než v mužském, patrný v ženském tenise. Nárůst síly a rychlosti je dnes ale společným jmenovatelem většiny sportů. V tenise je síla a rychlost důležitá, důležitější je však schopnost převést co nejvíce dynamiky do účelného pohybu. Názorným příkladem jsou dva hráči dominující současnému tenisu R.Nadal a R.Federer. Silové schopnosti prvně jmenovaného na první pohled jasně převyšují schopnosti R.Federera, přesto jejich energie převedená do tenisových úderů ukazuje na pravý opak.

Předvídavost
Tato schopnost je nejvíce opředená tajemnem. Speciální tenisovou předvídavost lze jen obtížně změřit, přesto hraje velmi zásadní roli. Používají se speciální testy na rychlost reakce, rukou, nohou, po vizuálním nebo zvukovém signálu, měří se výběrová reakce, kdy se testovaný musí nejprve rozhodnout a pak provést pohyb. Je prokázáno, že ve většině zmiňovaných testech dosahují dobří tenisté nadprůměrných výkonů. Stanovit ale jasnou paralelu mezi úspěšností v testech a předvídavostí na dvorci nelze. Jako příklad jsem již na těchto stánkách uváděl return podání letící přes 200km/h. Provést správný a přesný pohyb ve zlomku vteřiny bez schopnosti dopředu číst co se stane by nebylo možné. O pohybu nelze přemýšlet, musí být zcela intuitivní.

Psychika
Psychické vlastnosti u mladých tenistů se začínají projevovat relativně velmi brzy. Nick Saviano, šéf vzdělávání americké tenisové asociace USTA říká: „První věc, které si všímám u malých dětí je soutěživost. Dokonce i když neoplývají kdovíjakým pohybovým talentem, viditelná touha soutěžit je posouvá před ostatní.“ Jedna věc však stojí před všemi ostatními v predikci úspěchu dodává Saviano: „Nejlepším indikátorem budoucího úspěchu je láska k vybranému sportu. Ten, kdo má sport opravdu rád překoná i těžká období, kdy věci nejdou tak jak si přeje a není jich málo. Ať zrovna vítězí nebo ne, vždy se chce vrátit do hry. Naopak ti, kteří hrají jen v organizovaných hodinách, mohou být i talentovaní, ale stěží dokáží své nadání rozvinout.“
Doug MacCurdy upozorňuje na problém, který trápí tenis posledních 15 let. „Pro mladé tenisty vytváříme stále nové a promyšlenější programy. Děti trénují organizovaně několikrát týdně pod vedením trenérů, ale tento koncept odsunul na vedlejší kolej spontánní tréninkové zápasy, ve kterých se posiluje přirozená soutěživost.

Autor: Mgr.Jan Taussig

15 let působil jako trenér v I.ČLTK Praha, kde pracoval s nadějnými juniory ve Středisku vrcholového tenisu a Sportovním centru mládeže. Byl dlouholetým členem Trenérské rady ČTS a vedl reprezentační týmy do 16ti a 18ti let. Mezi jeho svěřence patřili hráči J.Hernych, J.Vacek, P.Kralert, J.Marek, A.Hlaváčková a další. V současnosti je privátním trenérem, zástupcem firmy Babolat pro závodní tenis a věnuje se problematice zdraví a sportu na stránkách www.sportvital.cz.