Pokud vše půjde dobře, vrátí se tenistka Lucie Šafářová příští týden na kurty při turnaji v Linci. Dnes po vážné nemoci, bakteriální infekci, absolvovala první ostřejší trénink a věří, že se bude moci znovu zapojit do hry o Turnaj mistryň. Káže si však, že musí být opatrná a pozorně naslouchat svému tělu. „Nechci si tímhle projít ještě jednou,“ říká šestá hráčka světa, jež poprvé promluvila o složitém období.
Jak vám je po těle?
„Tak… Už jsem začala trénovat, jsem strašně ráda, že už jsem od doktorů dostala zelenou. Mám za sebou dnešní trénink. Zatím to jde dobře. Samozřejmě že po takové pauze se musím hlavně vrátit do kondice, na tom postupně pracuji. Pár dní to ještě potrvá, než se začnu cítit zase normálně. Ale jsem hlavně moc ráda, že už je nemoc za mnou.“
Strávila jste i pět dní v nemocnici. Vystrašila vás choroba?
„Musím říct, že docela jo. V nemocnici jsem byla poprvé v životě, nejsem typ, který by si tam šel jen tak lehnout. Začalo to tak nenápadně, říkala jsem si, že na mě jde viróza. I když jsem si vzala antibiotika, můj stav se pořád hrozně zhoršoval. Měla jsem strašně vysoké horečky, které nešly srazit, zvětšené krční uzliny, nemohla jsem polykat. Nejedla jsem, nepila, zhubla jsem tři kila. Pořád jsem čekala, že mi zaberou alespoň druhá antibiotika. Ale když to bylo v pondělí po třech dnech léčby horší a horší a nebyla jsem schopná u doktora ani sedět, tak mi okamžitě pan primář v brněnské nemocnici řekl, že si mě tam nechají. Až tam se můj stav začal zlepšovat, když mi dali penicilin do žíly v kombinaci s ještě jedním antibiotikem.“
Z nemocnice vás pustili před dvěma týdny. Jak postupuje návrat na kurty?
„Už líp. Chtěla jsem odletět už na turnaj do Wu-chanu, ale to vůbec nešlo. V pátek už jsem měla zase koupené letenky do Pekingu, ale nemohla jsem letět. Měla jsem pořád špatné krevní testy. Když jsem se chtěla pohnout, tak mě tělo vůbec neposlouchalo. Bylo mi doporučeno Peking vypustit a tenhle týden pomalu začínám nanovo. Nejdřív jsem si byla zaběhat a dneska jsem už hrála s Jirkou Novákem. Pomalu se vracím do procesu a doufám, že Linc bych už mohla absolvovat. Konzultovala jsem to s lékaři a ti mi dali zelenou. Pak mě čeká ještě Moskva, pokusím se zabojovat o Masters.“
Poprvé v životě máte reálnou šanci zahrát si v singlu na Turnaji mistryň, a zatímco se boj o Singapur vyostřuje, vy ho sledujete jen z dálky. Jak to s vámi šije?
„Já se na to radši nedívám. (smích) Radši nesleduju žebříček, nepočítám body. Strašně mě mrzí, že nemůžu být součástí turnajů. Samozřejmě občas od lidí kolem něco zaslechnu, ale sama se na výsledky nedívám. Ve čtvrtek za mnou přiletí Rob (kouč Steckley), ještě potrénujeme a v sobotu, když bude všechno v pohodě, bychom odjeli do Lince.“
Na co si po nemoci věříte?
„Tělo je pořád oslabené. Jak se budu cítit v zápase a jestli ho vydržím celý, to se dozvím až na kurtu. Hrozně moc chci, ale na druhou stranu od sebe nic nečekám. Po tom, co jsem prožila za posledních pět týdnů, nebude návrat jednoduchý. Nedělám si iluze. Ale nemám co ztratit, jdu do toho po hlavě bez přípravy. Holt uvidíme, jak to půjde. Vždyť poprvé v kariéře se mi stalo, že bych tak dlouho uprostřed sezony stála.“
Související články
