Od loňského Wimbledonu vyhrála tenistka Karolína Plíšková dva turnaje, na dalších třech došla do finále. Stala se českou dvojkou a světovou třináctkou. Od loňského Wimbledonu ji rovněž vede kouč Vaněk. „Sedli jsme si,“ pochvaluje si tenistka. A na výše uvedeném nic nemění ani středeční porážka 6:7, 4:6 v Dauhá se Španělkou Suárezovou.
Kdo je Jiří VaněkŠestatřicetiletý trenér ukončil vlastní kariéru po sezoně 2010 kvůli vyhřezlé ploténce. Nejvýše byl na žebříčku ATP na 74. místě. Vedl Barboru Záhlavovou-Strýcovou, poté Kristýnu Plíškovou, nyní její sestru Karolínu. |
Jen těžko se dokazuje, jak velké zásluhy trenéři mají na úspěchu svých svěřenců. Výsledky Karolíny Plíškové během spolupráce s Vaňkem lze však zpochybnit stěží.
Čím to, že si tak sedli? „Jsme podobné typy,“ říká Vaněk. „Taky jsem jako hráč neměl rád, když mi někdo říkal, že ruka musí svírat určitý úhel. S Karolínou neřešíme zbytečné taktiky, devadesát procent hráček na to stejně není. Snažíme se, aby si hrála svoji hru.“
Touha po dokonalosti
Plíškové nechává volnost, což tenistce vyhovuje. Zároveň ji dokáže povzbudit a poradit ve chvílích, kdy o sobě pochybuje. A že takové jsou. Při nedávném Fed Cupu si během zápasu kapitánu Petru Pálovi stěžovala: „Jsem šílená, nemožná.“ Štvalo ji, že proti o poznání horší soupeřce nedokáže zvítězit tak hladce, jak by chtěla.
„Snažím se, aby zůstala pozitivní. Není důležité hrát každý den úplně na sto procent. Je klíčové uhrát důležité míče za stavu 4:4 nebo 5:5,“ tvrdí Vaněk.
Sebekritika pramení u Plíškové z touhy po dokonalosti. Ví, že dokáže trefovat údery senzačně. A nejradši by byla, kdyby jí to vydrželo celý zápas. „Potkává čím dál častěji hráčky, které hrají výborně. Proti nim je těžké trefovat míčky celý zápas čistě,“ popisuje Vaněk. Díky takovým utkáním, ať už vítězným či prohraným, však rovněž Plíšková roste.
Prohra ve finále? Je to jen tenis
Klíč k jejím úspěchům se ale skrývá ještě jinde. „Má bezstarostnou povahu,“ ví Vaněk. A z toho pramení tolik výhod! Plíškovou neničí nervozita, když má nastoupit proti elitním tenistkám. V hlavě vyzrála. Pomohla jí loňská výhra na US Open nad Ivanovičovou. Od té doby si věří, že má i na nejlepší. Velké zápasy ji nestresují, tenis si užívá.
I proto zvládá úctyhodný zápřah posledních týdnů. Od poloviny ledna hrála na čtyřech různých kontinentech, letos má nejvíc zápasů ze všech hráček na okruhu.
Důležitá klání ji psychicky tolik nevysilují. „Kolikrát se stalo, že po těžké porážce jsem byl za ní smutný já jako trenér. A ona sama přišla a říkala: Tak co, vždyť je to jenom tenis. Hlavu nahoru a jedeme dál. To je neuvěřitelné plus,“ přibližuje Vaněk. „Navíc hraje trochu úsporný tenis, umí si pomoct servisem.“
I díky tomu má za sebou Plíšková nejlepší měsíce kariéry. „Je to sen,“ raduje se Vaněk. Kde má hranice? Mnoho expertů už mluví o elitní desítce. „Lhal bych, kdybych řekl, že mě to neláká,“ tvrdí kouč.
Ví však, že snadno může zase spadnout. A že skutečnou prověrkou jejich vztahu budou až měsíce, kdy nynější hvězdná forma zmizí.
