Pětadvacetiletá Vaidišová si pro návrat vybrala turnaj z nižší kategorie ITF, který se koná v americkém Albuquerque. A nedávno se o comebacku perfektní angličtinou poprvé obšírněji rozpovídala v rozhovoru pro lokální televizi News 13.
O čem všem mluvila?
O době bez tenisu. „Nehrála jsem čtyři roky, což je mnohem déle, než jsem čekala. Mám za sebou dvě operace ramene, tak hlavně doufám, že budu zdravá a budu moct hrát bez bolesti. Bylo vlastně fajn být na chvíli pryč, mohla jsem trochu cestovat po světě a vidět nové věci. Cestování mám moc ráda, takže jsem tu šanci ocenila - předtím jsem sice cestovala dost, ale vždycky jsem viděla jen hotel a tenisový kurt. Teď bylo skvělé moci cestovat a vidět různá místa, jsem za to vděčná. A také jsem mohla být víc doma, užívat si přátele, dělat jiné věci. Tenis je velká část mého života, dávám mu sto procent, ale znovu jsem si díky tomu uvědomila, že jsou na světě i jiné věci.“
O tom, proč měla tak dlouhou pauzu. „Když se vzpamatováváte z operace ramene, musíte tomu dát hodně času. Chce to hodně rehabilitací, hodně času na zotavení. Byl to dlouhý proces.“
S úvodní soupeřkou sdílí podobný osudSoupeřka pro 1. kolo Sesil Karatančevová sice nedosáhla takového věhlasu jako Vaidišová, přesto mají obě tenistky leccos společného. Jejich data narození dělí jen čtyři měsíce, obě trénovaly v akademii Nicka Bollettieriho, obě byly nadějnými teenagerkami - a obě měly delší pauzu: Bulharka reprezentující Kazachstán však přerušila kariéru ze zcela rozdílných důvodů, dostala dvouletý trest za užití nandrolonu. V roce 2005 byla Karatančevová na 35. místě žebříčku, nyní je až na 191. příčce. Program v Albuquerque startuje v 18.00 SELČ, zápas je v plánu jako druhý v pořadí, mohl by začít někdy po 19.30 SELČ. |
O svém zdravotním stavu před operacemi. „Předtím mě rameno hodně bolelo, bylo nemožné s tím hrát. Musíte tomu dát sto procent, a když tomu sto procent nedáte, tak jste na kurtu k ničemu. Navíc skončil zápas a bolelo to i další den, takže mě to ani na kurtu moc nebavilo. Sezona je dlouhá, od ledna do konce října nebo začátku listopadu. Musíte být zdraví.“
O momentu, kdy se rozhodla pro comeback. „Přemýšleli jsme, jak by to mohlo jít dále a kdy bych třeba mohla být připravena. Všechno se to sešlo v posledním měsíci nebo dvou, řekli jsme si, že jsme ready a jdeme na to.“
O očekáváních. „Bude to hodně těžké po tak dlouhé pauze. Bude to mnohem těžší než poprvé, je to krok do neznáma. Uvidíme, jak to půjde. Samozřejmě chci, aby to šlo dobře. Půjdu den za dnem, trénink za tréninkem. První turnaj bude těžký, je to docela vysoká úroveň (turnaj v Albuquerque má dotaci 75 tisíc dolarů, mezi podniky ITF se řadí k těm větším - pozn. red.). Obzvlášť v mé situaci, když se vracím takřka z neznáma. Musím se soustředit na sebe, dělat své věci a uvidíme, jak to půjde. Budu dělat malé kroky.“
O tom, co chce ještě zlepšit. „Hlavně si musím zvyknout na ostré zápasy, na ty nervy, co k tomu patří. Posledních sedm osm měsíců jsem jen trénovala. Potřebuju hlavně odehrát nějaké zápasy.“
O návratu do ideální kondice. „Na začátku to hodně bolelo. Můj kondiční kouč by vám řekl, že jsem nebyla zrovna nejmilejší osoba během prvních pár měsíců. Ale hodně mi záleží na tom, abych byla fyzicky fit a neměla žádné problémy. Chtělo to trpělivost, zanechat hrdost u dveří a prostě tvrdě makat. Začínala jsem od nuly, ale mám z toho dobrý pocit. Můžu se ohlédnout zpátky a být hrdá.“
O poučení, které jí comeback dal. „Ukázalo mi to, jak tvrdá na sebe dokážu být, když potřebuju. A také jak být skromnější, trpělivější a víc si vážit věcí. Spoustu věcí napoprvé berete jako dané: že zkrátka hrajete, jde to dobře, vypadá to jednoduše. Ale podruhé oceníte, že vůbec můžete hrát.“
